Jak se pečuje o zelené sukno
O stolech se nemluví, dokud nevypadají špatně. My jsme se rozhodli, že tu dobu prodloužíme na nekonečno.
Sukno, které se nesmí zničit
Každé ráno chodí Pavel do sálu s kartáčem. Postupně prochází všech pět stolů, jemně kartáčuje sukno po směru vlákna a hledá skvrny. Dělá to potichu a pomalu, protože ho nikdo nehoní. Sál je prázdný, lampa svítí a on je sám.
Sukno je zelené, pevné a z vlny. Nepouští barvu, nechytá prach a snese stovky rozdání. Je ale citlivé na vlhkost a tuk, proto se u stolů nejí a pije se jen z hrnků s víčkem. Když hosté kávu rozlijí, Pavel ji do minuty utírá čistým hadříkem.
Rituál údržby
Týdenní čištění
Jednou týdně, v pondělí ráno, se sukno čistí vlhkou houbou a mýdlem. Pak se nechá schnout přes noc. Pavel tvrdí, že sukno je jako kůže: potřebuje trpělivost a nesmí se přetahovat. Když ho pečlivě opatruješ, vydrží roky.
Žetony a karty
Karty se po týdnu vyměňují za nové, protože ztrácejí hladkost. Žetony se myjí jednou za měsíc v teplé vodě a suší na ručníku. Alena je počítá po každém večeru a zapisuje do sešitu. Nikdy nechybí ani jeden.
Proč se o to staráme
Protože stoly jsou srdce domu. Hosté u nich sedí hodiny a vidí je zblízka. Kdyby vypadaly zanedbaně, měli by pocit, že na nich nikomu nezáleží. My chceme, aby měli pocit opačný.
Pokud máš doma starší stůl nebo skříň a nevíš, jak o ně pečovat, zeptej se Pavla. Rád poradí a ukáže, jak se nejlépe odstraňují skvrny. Jen prosí, abys nepoužíval žádná agresivní čistidla, která poškodí vlákna.
Drobnost na závěr
Hosté si sukna často nevšimnou, dokud nevidí flek. My si ho všimneme dřív a sukno vyčistíme dřív, než kdokoli stihne zvednout obočí. To je celé tajemství a také celá práce. Kdo nevěří, ať se přijde podívat v pondělí ráno, kdy Pavel kartáč nese jako štětec.