Jak probíhá turnaj?
Dvanáct kroků od zápisu po vyhlášení. Žádný vklad, žádné ceny, žádné peníze: hraje se o pořadí a o jméno na tabulce u dveří.
Od zápisu k mistru večera
Zápis dopředu
Na turnaj se zapíšeš u Věry Vlčkové osobně, telefonem nebo přes formulář. Napíšeš jméno, e-mail a kolik vás přijde. Zápis nic nestojí a odhlásit se můžeš do poledne v den turnaje.
Večeře dole
Turnajový večer začíná v jídelně. Všichni přihlášení dostanou stejné jídlo a sedí u společného stolu, aby se poznali. Renata ti poradí, co se dobře jí před hrou: lehká polévka a bramborák jsou pro tohle vymyšlené.
Schody a doklad
V sedm se sál otevře a u schodů čeká Věra. Ukážeš jí doklad s fotkou, ona zapíše tvé jméno do seznamu a pustí tě dál. Kdo nemá doklad, nahoru nejde, a to bez výjimky.
Losování míst
Ve dveřích sálu si vytáhneš kartu, na které je číslo stolu a židle. Losuje se z jednoho balíčku, veřejně a bez triků, takže se nikdo nemůže cítit zvýhodněný ani přehlédnutý. Sousedy ti vybere náhoda.
Rozdání žetonů
Alena položí před každého stejně vysokou hromádku žetonů. Jsou to jen značky bez ceny, po skončení se ukládají do dřevěné bedny. Protože mají všichni stejně, není čeho se bát ani co závidět.
Příprava sálu
Dvě hodiny před začátkem Pavel s Alenou přistaví stoly, zkontrolují balíčky a spočítají žetony. Na tabuli v předsíni napíšou, kdo kde sedí a kdy začíná první úroveň. Pokud je potřeba přeskupit místa, rozhodne se to teď, ne uprostřed hry.
Úrovně po dvaceti minutách
Hra se dělí na úrovně. Každá trvá dvacet minut a začíná zvoněním. Po každé úrovni se na tabuli napíše, kolik hráčů zbývá a kdy bude přestávka. Pavel hlídá čas a na zvonku nikdy nešetří.
Přestávka na čaj
Po třech úrovních následuje desetiminutová přestávka. Hráči vstanou, protáhnou se, vypijí čaj a krupiérka mezitím přepočítá stoly. Po přestávce se může změnit, s kým sedíš.
Když vypadneš
Kdo vypadne z turnaje, nemusí odejít. Vstane, rozloučí se se stolem a může se posadit na gauč nebo si dojít dolů pro koláč. Hra pokračuje bez něj a on ji sleduje jako divák. Většina vyřazených hráčů zůstane do konce, protože finále je nejlepší část večera.
Finálový stůl
Když zbyde posledních devět hráčů, přesunou se ke stolu uprostřed pod lampou. Ostatní se mohou posadit na gauče a sledovat. V sále je ticho a Alena rozdává ještě pomaleji než jindy.
Vyhlášení
Vítěz nedostane nic, co by se dalo odnést. Pavel napíše jeho jméno na tabulku u dveří a vítěz je až do příštího turnaje mistrem večera. Pohár stojí na polici v předsíni a domů nikdy neodchází.
Rozloučení
Po vyhlášení se hráči zdrží u stolu, jiní se přesunou dolů na čaj a koláč. Alena sbírá žetony do bedny a zamyká ji, Věra zapisuje jména hráčů do sešitu. Domů odcházíš s dobrou náladou a, pokud chceš, s pozváním na příští týden.
Co turnaj dává, když nic nenabízí?
Nejčastěji se nás ptají, proč se hraje bez vkladu a bez cen. Odpověď je jednoduchá: protože jinak by se hrálo o něco jiného než o hru. Chceme, aby u stolu seděli lidé, které baví karty, a ne ti, kdo počítají. Jméno na tabulce u dveří je dost.
Turnaje jsou u nás pomalé. Nikdo nespěchá, hráči se mezi koly baví a krupiérka nahlas vysvětluje, co se děje. Dá se u nich naučit víc než za rok doma s kamarády. Alena tvrdí, že na každém turnaji se najde aspoň jeden hráč, který se po třech hodinách přestane bát.
Žetony jsou jen kousky plastu s číslem. Neodnášejí se, nevyměňují a nesbírají. Po skončení se vracejí do bedny, kterou Pavel zamyká a ráno zase otvírá. Nikdo nemůže tvrdit, že vyhrál něco, co by se dalo ukázat doma. Může ale říct, že vyhrál večer.
Hraje se jen u nás, na místě, u stolů v prvním patře. Z webu nejde nic odeslat do hry, zapojit se do turnaje přes internet na dálku ani se dostat k žetonům. Web slouží k informacím a k rezervaci místa, jinak nic.
Pokud tě turnaj zajímá, ale máš trému, napiš nebo zavolej a domluvíme se. Můžeš se přijít podívat, jak to probíhá, a teprve příště se přihlásit. Nikdo od tebe nebude chtít, aby sis sedl, dokud nebudeš chtít sám.
Dobrý turnaj má tři věci: jasné časy, pomalé tempo a ticho při finále. Všechny tři máme zapsané na tabuli v předsíni, aby je každý hráč viděl před začátkem. Pavel kontroluje, zda se dodržují, a zvonek mu v tom pomáhá. Kdo něco z toho nesplní, dostane jemné upozornění.
Turnaj není soutěž o nejchytřejšího. Je to večer, na kterém se potkají lidé, kteří rádi hrají, a náhoda jim rozdá karty. Kdo vyhraje, zítra už o tom nikdo nemluví. Proto je tabulka u dveří malá a jména se na ní přepisují křídou: aby se čest držela jen tak dlouho, jak je zdravé.
Pokud tě turnaj láká, ale nevíš, jestli na něj stačíš, přijď si ho zkusit v úterý. Úterní turnaj je nejlehčí: hraje se pomalu, s otevřenými kartami u prvního kola a bez vyřazování. Potom si poprvé sedneš k čtvrtečnímu stolu a nebudeš mít pocit, že skáčeš do hluboké vody.
